Protokol

sepsaný dne 12. července 1938 u městské rady v Olomouci s býv. Rak. stát. Příslušníkem, dnes ř. německým, Felixem Stiastny-m z Vídně, který dne 6. 7. 38 přešel ilegálně hranice ČSR.

Předmět: výslech ohledně ileg. překročení hranic

Přítomní: podepsaní

Jmenuji se Felix Stiastny, narozený 7. 3. 1891 ve Vídni, do Vídně přísl.[,] obchodní zástupce a bydlel jsem ve Vídni a mám platný rak. cestovní pas, vydaný polic. ředit. ve Vídni dne 4. 1. 1937 [...].

Protože poměry ve Vídni, kde jsem bydlel Vídeň II, Glockeng. 1, jsou za dnešního režimu takové, že člověk denně jest v nebezpečí života, rozhodl jsem z pdu sebezachování opustiti Rakousko. Do cestovního pasu mně sice dali poznámku, oprávňující k výjezdu do Italie, Švýcar a ČSR a ku cestě zpět[,] leč to každý ví, že na takovou poznámku zastupitelské úřady ČSR nedají na rak. pas visum k cestě do ČSR a že každého od hranic vrátí zpět. Již při vydávání pasu a povolení k cestě ř. něm. úřady nutí k podpisu reversu, že se majitel pasu nikdy do Rakouska nevrátí.

Nemohl jsem tedy[,] i když mám platný pas[,] odejeti do ČSR legální cestou po železnicinebo i jinak, nýbrž že musím se o to pokusit jiným způsobem. Činí tak ostatně veliké množství židovských uprchlíků. Celé své úspory jsem byl nucen zanechati ve Vídni, protože nikdo ani haléře nesmí vyvésti, každého svléknou do naha a důkladně prohlédnou.

Dne 6. 7. 1938 jsem odejel autobusem z Vídně směrem k hranici ČSR ke Znojmu. V rak.pohraniční obci Klein Haugsdorf nás již očekávali SS muži, kteří nás ihned zadrželi a zavedli na svoji strážnici, kde jsme byli jednotlivě velmi důkladně prohlédnuti až na holém těle. Sem přichází denně 4 autobusy. Uprchlíci jsou tam shromážďováni a večer ve skupinách zvláštním průvodcem, čsl. státním příslušníkem-polit. Uprchlíkem, převáděni přes hranice směrem k železn. stanici Šatov. V naší skupině bylo celkem 17 osob. byli jsme přivedení o 10. hod. k hranici, kde v jetelovém poli nám průvodce ukázal další cestup řes hranici k žel. stanici Šatovu. Pouze 3 se však podailo přejíti hranici bez zadržení. Ostatních 14 nás zadržela pohraniční stráž a zavedla nás do obce Hnanice. Tam jsem byl pokutován pro neoprávněné překročení hranic částkou Kč. 10.-- [...] a ještě ráno téže noci jsme byli odvedeni zpět k hranici, abychom se vrátili do Rakouska. Jakmile orgán, který nás k hranici přivedl[,] odešel, vrátil jsem se zpět a dostal jsem se pěšky až do Znojma, kde jsem na židovské obci dostal podporu a lístek do Olomouce. V Olomouci máme tetu pí. Jenny Pollakovou, Englova 6, která mne u sebe nějaký čas ponechá. Nemá sice mnoho a trochu jídla mně již opatří.

V Olomouci jsem se ihned zcela dobrovolně policejně i do ciz. evidence přihlásil a také jsem ihned zceladrželi, nám bez nátlaku udal, že jsem hranice přešel nelegálně a že jsem za to byl již potrestán.

Jest zajímavo, že muži SA, kteří nás v Klein Haugsdorfě zadrželi, nám řekli, že do ČSR můžeme bez závady, že tam již na nás čekají a že nás usadí v něm. krajích, abychom tam česky volili. Jest to propaganda, které se proti ČSR používá.

Hodlám v Olmouci nějakou dobu vyčkati[,] jak se poměry utváří. Budu se snažit, abych dostal podporu Ligy pro lidská práva a později se rozhodnu, kam bych se měl obrátit, kdybychom nedostal povolení k pobytu v ČSR.

Nebudu se nikterak míchati do veř. polit. života, protože vděčím ČSR za to, že mně poskytne právo asylu.

Více dodati nemohu. Jsem ochoten podrobně vylíčiti poměry v Rakousku za nynějšího režimu a to zcela dle pravdy a nestraně[!].

C.m. [Unterschrift]

[Unterschrift:] Felix Stiasny