V novinovém článku z roku 2002 popisoval historik Stephan Templ příběh rakouských uprchlíků, kteří v noci z 11. na 12. března 1938 přijeli rychlíkem z Vídně do Břeclavi. Tam museli vystoupit a po několika hodinách napjatého, vyčerpávajícího a ponižujícího čekání byli československými pohraničníky vráceni zpět do Rakouska. Byli mezi nimi významní představitelé protinacistické politiky a kultury, z nichž někteří byli následně uvězněni a zemřeli v koncentračních táborech. Pamětnice Erna Sailer, jejíž svědectví Templ zachytil, ani s dlouhým časovým odstupem nemohla zapomenout na „scény hrůzy“ (Schreckensszenen): „Ještě dnes jí otřásá lidský pláč a výkřiky, které pronikavě zněly v čekárnách břeclavského nádraží přeplněných dvěma sty uprchlíky.“ Autor tento nelidský přístup k uprchlíkům před nacismem pokládal do kontrastu s přetrvávající jednostrannou představou o demokratickém a uprchlíkům otevřeném meziválečném Československu.¹

Poukázání na tento zjevný protiklad však nebylo pouze pozdější interpretací historika, ale také vyjádřením šoku těch, kteří v roce 1938 hledali útočiště jako političtí uprchlíci a byli odmítnuti jako nechtění cizinci. Vypovídá tak o obou tvářích československé uprchlické politiky – zprvu liberální vůči politickým běžencům a později uzavřené zejména židovským uprchlíkům. Ačkoli příběh uprchlíků z nočního rychlíku byl dokumentován pamětníky již brzy po jeho vrácení do nacifikovaného Rakouska, zpracování jeho historického kontextu bylo dlouho nedostatečné a jeho recepce zaostává dodnes. I to ukazuje, jak obtížné je vyváženě hovořit o složitém vývoji československé uprchlické politiky v době nacionálního socialismu.

Edice Uzavřít hranice zpřístupňuje dokumenty vztahující se k uprchlíkům z Rakouska do Československa po anšlusu, vynuceném připojení Rakouska k nacistickému Německu v březnu 1938. Zaměřuje se na dramatický sled událostí, při němž byl nově definován vztah meziválečného Československa k lidem prchají‐ cím před pronásledováním. Ukazuje, že hranice a přístup k osobám, kteří se na nich z různých důvodů přicházejí, je klíčové téma moderních dějin. Platí to i pro uzavření hraničních přechodů pro uprchlíky opouštějící Rakousko po anšlusu. I přes všeobecný zájem o téma uprchlíků se o přístupu k běžencům hledajícím ochranu v Československu kvůli pronásledování v Rakousku přičleněném k nacistickému Německu mnoho nepíše a nehovoří. Přitom zkoumání tohoto negativního vyústění československé uprchlické politiky vede ke kritickému uvažování o národním státu, hranicích a ochraně lidí na útěku. Edice si klade za cíl pomoci otevřít toto téma odborné i laické diskusi a podpořit jeho další výzkum.

Edice byla pod názvem BeGrenzte Flucht. Die österreichischen Flüchtlinge an der Grenze zur Tschechoslowakei im Krisenjahr 1938 poprvé publikována online v roce 2018 v německé verzi² a pro toto vydání v češtině byla doplněna o některé dokumenty a nové texty a zároveň důkladně revidována.

V edici zmíněná místa, osoby, organizace a témata.