Oficiální orgán vídeňské městské skupiny Svazu rakouských živnostníků Wiener Gewerbe ve svém dnes vycházejícím čísle píše: Z členských kruhů upozorňováno na to, že obavy ohledně hrozícího přistěhovalectví rumunských Židů do Rakouska se bohužel ukázaly být plně oprávněnými. Ve Vnitřním Městě a zejména v Leopoldstadtu bylo spatřeno nemálo rumunsky hovořících Židů v typickém oděvu balkánských ghett. Obrátili jsme se tedy na různé navýsost seriosní osobnosti působící v rakouské ochraně hranic. Na naši otázku, zda byla zaznamenána nápadná přistěhovalecká vlna rumunských Židů, odpovídali vesměs záporně. A tak se naskýtá otázka: Jakými cestami byli tito nezvaní hosté do Rakouska propašováni? Dále se tam píše: Podle dalších informací, které jsme si obstarali, se nyní mají věci tak, že značná část rumunského Židovstva se spojila s různými padělatelskými dílnami, aby si obstarali falešné pasy a podloudně se domohli možnosti vstoupit také do zemí, v nichž izraelité pravděpodobně nebudou příliš vítáni. Je zajímavé, že většina rumunských Židů, kteří se chtěli dostat do Rakouska, si nevybrali cestu třeba přes Maďarsko, Jihoslavii nebo Itálii, nýbrž téměř výlučně přes Československo. Zdá se, že pěkné německé město Brno, které se už jednou, po únorových bojích roku 1934, stalo cílem různých pochybných živlů, bylo podruhé vyhlédnuto k tomu, aby se stalo shromaždištěm světla se stranících emigrantů. Rozdíl spočívá jen v tom, že cíl jejich putování je jiný: v roce 1934 bylo Brno mezistanicí na cestě sovětského Ruska. V roce 1938 se stalo Brno etapovou zastávkou emigrantů, kteří chtějí pokračovat dál do Rakouska. V Brně nebo v jeho nejbližším okolí se má také potulovat mnoho mezinárodně známých padělatelů pasů. Domácí vídeňské a rakouské obyvatelstvo už nesmí těmto rejdům východních Židů dále přihlížet se založenýma rukama. Pokud Rumunsko řeší svoje vnitřní záležitosti způsobem, který zavdává příčinu ke vzniku nových emigrantských zástupů, je to konec konců věc rumunského státu a rumunského lidu, do které se nehodláme vměšovat. Rakouský lid však není v žádném případě ochoten přinášet oběti za věc, jež není jeho věcí. Máme konečně dost vlastních starostí a už i tak těžce bojujeme o to, aby se zmírnila nezaměstnanost sužující vlastní obyvatelstvo. Hraničilo by s čirým šílenstvím, kdybychom snad chtěli připustit, aby za těchto okolností docházelo k dalšímu stěhování z východu, který je nám všem nechvalně znám z poválečné doby. Je nyní na úřadech, aby na celou věc řádně dohlédly a náležitě braly v úvahu přání domácího obyvatelstva. List vznáší požadavek na vídeňskou obecní správu, aby přezkoumala domovské listy.