insert_drive_file
Text ze strany1

Tajná státní policie

Vídeň, 22. března 1938.

služebna Státní policie ve Vídni

II B 4 J č. 137/38.

Věc: Udělování pasů Židům.

Bez předchozí korespondence.

----

Až do přizpůsobení předpisům o udělování pasů Židům, které platí v Německé říši, pro území země Rakousko nařizuji:

  1. 1) Židům rakouské státní příslušnosti se pasy zásadně nevydávají. Pasy v jejich rukách se již nalézající je nutno zabavit.
  2. 2) Výjimky jsou přípustné jen tehdy, pokud
  1. a) o vydání pasu je žádáno za účelem vystěhování do ciziny nebo
  2. b) vydání pasu je nezbytné pro cestu, jež je v naléhavém hospodářském zájmu země.
V případech 2a) a b) je před vydáním pasu nutno vyžádat si stanovisko příslušné služebny Státní policie, jejíž rozhodnutí pro pasový úřad závazné.

insert_drive_file
Text ze strany2

V případech 2a) a b) je před vydáním pasu nutno vyžádat si stanovisko příslušné služebny Státní policie, jejíž rozhodnutí pro pasový úřad závazné.

V případech 2a) musí služebna Státní policie důkladně přezkoumat, zda vystěhování konkrétního Žida, samo o sobě žádoucí, je politicky únosné. Židům, od nichž lze vzhledem k jejich politické minulosti nebo jejich zahraničním vztahům očekávat ohrožení zájmů Říše, pas nebudiž vydáván.

Jinak musejí pasové úřady před každým vydáním pasu u příslušného daňového úřadu (ve Vídni Vrchní celní úřad, jinde finanční ředitelství) zjistit, zda neexistují případné nedoplatky daní nebo jiných veřejných poplatků. Vydání pasu musí v každém případě záviset na splacení těchto dluhů.

V případech 2b) musí kromě toho služebna Státní policie v součinnosti s příslušnou průmyslovou a obchodní komorou přezkoumat, zda zamýšlená cesta uchazeče o pas je na základě rozsahu jeho obchodu v naléhavém hospodářském zájmu země. Při prověřování této otázky je třeba aplikovat přísná měřítka, přičemž je třeba zvažovat zejména to, zda místo židovského uchazeče o pas nemůže dané úkoly firmy, o niž jde, plnit její zástupce německé krve.

Pokud existují proti osobě židovského uchazeče o pas politické námitky, je vydání pasu třeba vždy odmítnout, i kdyby cesta byla v naléhavém ekonomickém zájmu země.

Pokud by v souladu s těmito podmínkami byl pas vydán, je třeba jeho platnost omezit v případě 2a) na dobu nezbytnou pro vystěhování, v případě 2b) zásadně nejvýš na 4 týdny.

Žádám, aby bylo postupováno podle těchto směrnic.

Podepsán Huber